S dnešním školstvím nemám žádnou zkušenost, vyrostly i moje vnučky a tak můj pohled třeba na otázku zda svým dětem zajistit domácí výuku, nebo je poslat do školy buď státní, nebo soukromé vůbec nemůžu posoudit a jsem na jednu stranu ráda, že to nemusím rozhodovat. Každé rozhodnutí má svoje pro a proti a také záleží co jednomu každému dítěti bude víc vyhovovat, nebo-li všude je něco.
Za sebe, jen tu domácí výuku bych nevolila, jedině s domácím učitelem, protože já bych na to nervy tedy neměla 😉
Vzpomínka na paní učitelku Michlovou, která mě učila v první a druhé třídě částečně ve škole, která byla záhy převedena do užívání sovětským dětem, později ve škole Na Paloučku je jen taková, že si pamatuju její jméno a na fotu z první třídy vidím její obličej, tedy jak vypadala, jinak nic.
Teprve ve třetí třídě, ve škole U Kostelíčka kam jsem byla mými rodiči převedena jsem až do páté třídy zažila paní učitelku Marii Novákovou, krásnou a milou paní učitelku, kterou měly všechny děti, tedy i já moc rády.
Od šesté třídy jsme měly třídního učitele pana Jiřího Nedvěda, bezvadného mužského, který působil i v jakési bezpečnostní motorové redakci televize. Na tomto vyšším školním stupni vzdělávání si pamatuji paní učitelku na matiku paní Janouškovou, která uměla naučit matiku i děti, které byly s prospěchem jinak dost na štíru.
Věřte nebo nevěřte její pomůckou a povzbuzením kterými dosahovala úspěchu i u těchto dětí byla pochvala nejen ústní, ale i do žákajdy a to za každou i malinkatou snahu žáka, kterou uměla i dobře okomentovat. Kdo by nechtěl být chválen, že? Utloukat horšíma známkama umí každý.
Já jsem si v té době oblíbila biologii, kterou učila paní učitelka Halouzková, byť to byla spíše zásluha toho předmětu než nemastnou neslanou, ale hodnou paní učitelkou, kterou si pamatuji jen proto, že jsem při jedné její hodině, kterou tehdy sledovala hospitační zástupkyně dostala dlouhou poznámku do žákovské knížky.
Tu poznámku jsem obdržela od té hospitační za to, že jsem už nevím co bylo tak důležité, že jsem to musela šeptem(?) sdělovat sousedce v lavici. V poznámce bylo mimo jiné co si pamatuju..."ani moje časté pohledy na ni nepomohly, aby přestala vyrušovat"😀
Tak milé děti, ať máte jen milé vzpomínky na to jak bylo když jste chodily do školy.
Ten první den vykročte pravou...
🙋
Na fotu paní učitelka Marie Nováková v 5.B
Mně se strašně moc líbí ty podpisy na druhé straně fotky. To je jak přes kopírák na mých školních fotkách :D.
OdpovědětVymazatNás se paní učitelka na hudební výchovnu nesnažila utlouct jen špatnými známkami, ale i učebnicemi. Přes hlavu.
No teeda, neumím si představit, že by nás nějaký kantor uhodil čímkoliv...
VymazatJá měl sakra kliku na kantory na všech stupních škol.
OdpovědětVymazatKromě pí Hřebíčkové, která nás učila v první třídě.
Školu Na Paloučku neznám, ale stejnojmennou restauraci jsem jako jinoch občas navštívil. Myslím, že funguje do teď.
Myslím, že ano, že stále funguje. Škola je jen pár kroků vedle restaurace směrem po hlavní ulici a tramvají k Náměstí hrdinů, nebo jak se dnes jmenuje...😀
Vymazat